ZKUŠENOSTI PO MĚSÍCÍCH OD 'NAPOJENÍ'

'Napojení' a vůle – Energie a nálada – Zdraví a kondice – Intuice – Životní poslání a duchovno – Štěstí a charisma – Vývoj identity

Nejdřív výstižný popis obecného vývoje po ‘Napojení’. Myslím, že trefně zachycuje 1) serii spontánnich změn životní situace, které se typicky objeví jako účinek ‘Napojení’, ale 2) i nutnost aktivně jich využívat – zapojit vůli/chtění – pro dosažení optimálního a plně uspokojivého výsledku:

“Napojeni jsem absolvovala temer pred pul rokem… Nevim, jestli jsem v prvnich mesicich vubec cekala nejake zmeny, proste jsem prisla spise ze zvedavosti.

Kazdopadne muzu rict, ze se muj zivot od te doby velmi zmenil. Tezko rict, jak velky podil na tom ma Napojeni, to asi nezjistime a asi je to v celku jedno. :o)

Nekteri lide v reakcich psali, ze jim prudce narostla energie. Ja jsem pocitovala narustajici optimizmus. Takove to "Everything is possible", pripadne ve svych rozhodnutich a krocich na mne sedelo Obamovo "Yes, we can." Cely muj zivot se tak nejak uklidnil. Prestala jsem si delat velkou hlavu z posuzovani, reci ci jednani jinych lidi. Vice jsem si zacala vazit sama sebe.

Me vecne spory s mou velmi dominantni maminkou se uklidnily. V soucasne chvili spolu vychazime naprosto bez problemu.

Ackoliv jsem dlouho dobu nemela vazny vztah, seznamila jsem se v breznu s uzasnym muzem, o kterem jsem kdysi jen snila a klape nam to spolu vyborne.

V cervnu jsem ukoncovala mgr. studium. A protoze statnice mely nekolik casti a velmi obtiznych, prislo mi to na zacatku semestru temer neproveditelne. Nakonec jsem ukoncila studium s vynikajicim vysledkem. A dokonce bez velkeho stresu, coz bylo obdivuhodne. Spoluzaci kolem mne sileli a ja jsem byla v klidu, pze jsem tak nejak vedela, ze to proste dopadne dobre.

V knihkupectvi si mne jiste knihy primo vyhledavaly. :o) Dostala jsem se tedy ke cteni napr. Dalajlamy a jinych skvostu. Po shlednuti filmu "What the Bleep do We Know" a "The Secret" jsem zacala vice uvazovat o dekovani za to, co nam zivot dal a o spravne zadani toho, co po zivote chceme.

Myslim, ze statnice se mi povedly predevsim diky tomuto.

Ackoliv jsem jiz behem posledniho rocniku VS pracovala (coz je opravdu sila), vedela jsem, ze dana pozice mi po studiich nezustane (byl to part-time, takze prace pro studenta). Muj klid se zacatkem cervence nejak ztratil, kdyz jsem zjistila, ze mi 1.9. konci smlouva a ze nevim, kam se podeju. Hledat praci v letnich mesicich neni nejlepsi, takze pohovory se tahly, nic nevychazelo, zacala jsem byt zoufala. Nakonec jsem si rekla: "Dost!" Zadivala jsem se na nastenku, kterou mam nad stolem a tam stoji vyrok:

Wheter you
THINK YOU CAN,
or think you can't,
YOU ARE RIGHT.
[Ať už si myslíš, ze to zvládneš nebo že to nezvládneš… v obou případech máš pravdu.]
(Henry Ford)

Rekla jsem si, ze vim, co ve mne je, vim, jakou praci chci, vim, kolik chci vydelavat penez a ze ta prilezitost proste prijde. Mou zadost stacilo drzet v hlave, casto si ji pripominat a VOILA najednou mi sefova povida, ze v ramci firmy odchazi z jedne pozice pani na materskou a jestli se tam nechci prihlasit. Dala mi vyborne doporuceni, hned druhy den jsem byla na pohovoru. Vsichni ze mne byli nadseni (doufam, ze jim to vydrzi). :o) To bylo minuly tyden. Dnes mne cekal pohovor s generalnim reditelem, ktery me prijeti potvrdil.
Jsem tedy par hodin po akceptaci nabidky na novou pracovni pozici. A troufam si rict, ze velmi dobrou pracovni pozici. :o)

No a to, ze jsem chtela po statnicich jet k mori a ze jsem "nahodou" objevila paradni last minute a dnes zaplatila dovolenou, je jen tresnicka na dortu.

Takze ANO, za posledni pul rok (tedy dobu po Napojeni) se mnoho zmenilo. A verim, ze tento trend bude pokracovat.”

Následují popisy specifických kategorií účinků 'Napojení'.

Vysoká hladina energie a pozitivni pocity:

1. příklad: "…musím Vám napsat jeden zásadní poznatek – mám HROZNĚ moc energie. Nebývale mnoho. Určitě zapracovalo sluníčko, ale skutečně na sobě pozoruji velký nával energie, kterou tak tak krotím.
Dnes jsme byli na 20km výletě, kopce jsem vybíhala jako první, udávala jsem velmi rychlé tempo celé výpravy (byli jsme 4), po cestě jsem neustále poskakovala atd…
Ráno jsem vstala už v 6:00, uklidila, nachystala manželovi snídani, tancovala jsem si a těšila se na výlet.
To je popis dnešního dne, jinak to trvá už asi týden. Možná na mě už dolehla ta tříměsíční doba po "napojení", na kterou jsem tak čekala… Je to fajn pocit…"

2. příklad: "A co se týká mých prožitků, tak je to tak…jsem víc JÁ. To je velice trefné. A mám někdy pocit, že jsem tak nějak jako více nad zemí…jako kdybych byl o něco vyšší… to má podle mne určitě něco dohromady se sebehodnocením…"

3. příklad: "No abych tak pravdu řekl, nemám nyní příliš času na nějaké pozorování. Co ale mohu říci: ňák to funguje. Jsem takovej pořád v pohodě, vždy nad věcí, opravdu nějak začínám komunikovat s ženami – je to přesně tak, jak jste to někde popisoval, už nevím přesně kde…

Dost často cítím, jak se niterně usmívám, je mi do skoku, no dějou se fakt věci.

No a kde myslíte že teď sem? No samozřejmě že v práci. (21 hod)

Abych nezapomněl, sem tak nějak silně sexuálně nakopnutej. Hodně sexuálně a hodně nakopnutej. A to hned od začátku.

Tak to je asi všechno. Napojení se určitě vyplatilo: nejvíce psychická kondice, sexuálno, větší elán, hodně energie, upresneni sve identity, lepsi definice sveho ja a jeho potreb individualne a ve vztazich.

4. příklad: "Kdyz zrekapituluji svoje pocity za posledni 4 mesice, musim rict, ze jsem se neuveritelnym zpusobem posunula. mam spousty energie a optimismu. bavi me zivot a tesim se na to, co bude. Jen premyslim, jak se mohu posunout dal. co mohu dal pro sebe udelat, co bychom spolu mohli vymyslet za dalsi krok. Nenapada Vas neco?"

Díky vysoké energii zřejmě slouží zdraví, člověk se cítí v dobré psychické i fyzické kondici:

1. příklad: "… Lyžovacka vyšla skvěle, mám asi fakt dobrou kondici, někteří, mnohem mladší, se povalovali u bombardina (=kamen) s kavickou, jak je bolely nohy, kdezto ja jsem se citila v pohode. Take jsem spala v pokoji s kamaradkou a jejim nemocnym chripkovym synkem, moc jsem se nevyspala, presto doufam, ze jeho chorobu nedostanu. Tohle bych opravdu pricetla energetickemu naboji, skutecne mne moje vlastni kondice, v porovnani s ostatnimi, prekvapila. A to oni chodi na spinnig a dalsi cviceni, ja jen denne do schodu v sedmem patre. A loni jsem vubec na lyzich nestala! Jsem na sebe pyšná."

2. příklad: "… u mě pozoruji, že od Napojeni nemám vážnější problém s bolestmi zad. Pamatuji si, že se mi při Napojeni dvakrát jakoby rozlil v oblasti beder teplý proud, jako by se něco uvolnilo… třeba je to důsledek."

3. příklad: "Levý kyčel se opravdu vylepšil. Hlavně, když se ráno rozhýbe, pak je skoro pokoj. Už mě v žádném případě nebudí v noci a to je pokrok…"

4. příklad: "… pokud jde o energii, přibývá. A současně se skoro zázračně zklepšil můj zdravotní stav. Bolesti kloubů jsou skoro pryč, paráda."

5. příklad: "… a ještě jsem zapomněla dodat, že jsem nebyla od října do dubna nemocná, což je téměř neuvěřitelné. Ani náznak nemoci. Manžel byl nemocný asi 2x, ale já to nikdy nechytla.
Alergie – zmizely. pyly, roztoči. Co je nejzajímavější – nemohla jsem nikdy nosit jiné šperky než ze žlutého zlata. Teď mám nové hodinky s nekoženým páskem a šperky z různých materiálů a – bez problémů.
Alergie na kočky – nemám."

6.příklad – jeden z mnohých případů vymizení fobií (iracionální a drtivý strach z výšek, uzavřených prostor, pavouku atd.), které jsou psychoterapeuticky velký a odolný nepřítel:
"… aktualni informace o mych pocitech po zorbingu. (Pozn.: extrémní sport při němž se clověk neřízeně kutálí po svahu v plastove kouli o průměru asi 3 m.) Bylo to fajn, koulela jsem se s kamaradkou, ktera uz ma za sebou seskok padakem atd. Minutu pred akci jsem na ni videla, ze se "trepe strachy". Ja jsem nic takoveho neprozivala, byla jsem uplne klidna.

Bylo to zajimave, ale postradala jsem pro sebe to, kvuli cemu jsem tam sla – adrenalin. Uzavreny prostor mi nevadil (klaustrofobie se nedostavila). Takze shrnuto – trosku zklamani. Nevim, jestli je to dobre nebo spatne."

7. příklad: "…Dnes je to temer na den presne, co jsem pred mesicem absolvoval NAPOJENI. Hned den pote jsem ti svuj stav popisoval jako kdybych si vzal nejakou utlumovou drogu. Jako kdybych mel prijemnou kocovinu bez boleni hlavy, jako stav, kdy je cloveku sice prijemne, ale nic se mu nechce delat, jenom tak prijemne necinne byt.

Pak ale prisel druhy den a ja jsem se citil uplne opacne – jako bych si vzal nejakou "tanecni drogu" (s tim nemam zadnou zkusenost, takze nevim jak takova droga doopravdy funguje, uvadim to tady jen pro priblizeni). Sedel jsem doma za pocitacem a delal na jednom kurzu, poslouchal na pozadi radio – a stale to se mnou silo a obcas jsem si musel u nejake zvlast oblibene skladby "zatrsat", protoze jsem mel takovou radost ze zivota, ze jsem tomu musel dat nejak pruchod. Pripadal jsem si pri tom jako blazen – predstav si me, stareho chlapa, jak si v obyvaku sam tancuju ! Nejsilnejsi zazitek byl, ze to byla takova "nesnesitelna lehkost byti", naprosto bez zjevne priciny … Takovy radostny byl cely den, pristihl jsem se, ze jdu po ulici a piskam si – takovou vec normalne nedelam ani v dobre nalade :-)

Nasledujici den jsem jel sluzebne do Prahy, mel jsem tri jednani a cely den byl zase takovy radostny. Koukal jsem na lidi "a vsechny jsem je miloval". Priznam se, ze jsem citil take neco jako "zvysenou chut na zenskou". Tak trochu, jakoby se posunuly me obvykle vnitrni "hranice prijatelnosti" (ne, ze by v mem veku byly nejak prilis uzke :-) … nicmene na ceste zpatky vlakem se mi v kupe libily vsechny tri spolucestujici – a se vsemi jsem si hezky povidal, sam jsem v kupe rozproudil hovor a atmosferu "lidske pospolitosti".

Pro nasledujici dny byla charakteristicka nadale dobra nalada, ktera v trva az dodnes. Moje pritelkyne mi po tom prvnim tydnu rikala, ze je to ne me poznat, ze mam o 25% vetsi jikru oproti obvykle me sedivosti. Ta procenta bych nebral moc vazne, ale citil jsem se jinak i v jeji pritomnosti a citil jsem, ze to na ni ma priznivy vliv :-)

Pokud bych mel to obdobi poslednich tydnu nejak jednoduse popsat, je to takovy priliv osobni pozitivity. Libi se mi vic na svete, coz jsem samozrejme mival i drive, ale ted to uz trva souvisle dele nez obvykle. Take obcasne (ale na pozadi mysli vlastne trvale pritomne) obavy z budoucnosti nekam zmizely navzdory tomu, ze se okolni situace nezlepsila, ale naopak spise zhorsila. Nekdy me v poslednich dnech napadlo, ze jsem nejak "nezodpovedne spokojeny". Citim v sobe takovy "planovaci pristup". Zase, ne ze bych v minulosti neplanoval, ale ted to je najednou v takove pozitivni nalade. Najednou mam dojem, ze vim, kam by to melo vsechno smerovat – a – ze to tam vlastne smeruje :-)

Honzo, nevim, jak dlouho to vydrzi. Nicmene je zcela zjevne, ze moje dobra nalada, optimismus a zivotni energie souvisi s Napojenim. Vlastne nechapu, co se stalo – kdyz ten vlastni prozitek naseho spolecneho sezeni byl subjektivne takovy nejaky neprilis presvedcivy. Zdalo se mi, ze jsem to "nevizualizoval" dostatecne spravne, ty jsi nas nijak podmanive a sugestivne nevedl, spise jsi "nam do toho furt mluvil" :-) …a ejhle, takovy efekt !

Honzo, mockrát díky – a tesim se na nejakou tvou dalsi magii !

Absolventi 'Napojení' často cítí, že se mohou více spolehnout na svou intuici a podvědomí:

1. příklad: "… Posledni dobou se mi zdaji sny casto… Neco se v nich odehrada, nejake dialogy a situace a ja si nemuzu vzpomenout o co tam jde. Zajimave na tom je, ze to doprovazi intenzivni pocit, ze neni dulezite, abych to vedel. Ze jsou to procesy, ozdravne procesy, ktere samo o sobe provadi me podvedomi a ze neni nutne je vedome resit."

2. příklad: "… nepamatuji dobu, kdy jsem měl na rozdávání energie více… A to přesto, že lidé kolem mají „ponurou“ náladu asi, z finanční krize. Mně se začíná zdát, že je nějaká doba, kdy stále více a lépe rozeznávám, co jsou zrna a co plevy…, dívám se kolem a to mě nabíjí energií a dává sebevědomí. Nebo, že bych již čerpal z nového matrixu podobně napojených a plných energie a pozitiva lidí?"

3. příklad: "…stále se musím podivovat nad tím, jak je osud nevyzpytatelný. V okamžiku, kdy se pro něco rozhodnu jako pro konečné řešení, osud mi ve stejném okamžiku přinese do cesty nabídku, které nelze odolat (mluvím o pracovní stránce života). Nepřestávám se divit."

4. příklad: "…byla jsem (známými) vyzvána ať povím o svých pocitech z Napojení,tak jsem se otevřela a hodně rozpovídala,jak u mne nebývá zvykem,ve větší společnosti-byly přítomny i další dvě-tři kolegyně i o věcech velmi osobních,že obě konstatovaly změnu k pozitivnímu-tedy předpokládám,že k pozitivnímu se otevření intuici,naslouchání svému nitru,jasnější a otevřenější komunikaci,velmi intenzivní vzájemná komunikace mne také opět silně obohatila o ty nejdůležitější kormidla v životě,kterých je potřebné,milovat,pomáhat ale i držet se,tzv.limitovat-ctít hranice hraničit v zájmu své psychické rovnováhy a pod.Opět jsem se cítila šťastná za dar opravdového přátelství ,ale ještě nějak hlouběji,dlouho a pořád je to silné.Tak se stále učím žít co nejvíce v souladu se svým vnitřním cítěním a domnívám se,že se mi daří v práci s lidmi podstatněji lépe a mám z toho radost…"

Objevuje se větší pocit jistoty ohledně životního směřování-životního poslání a hlubší prožívání duchovních věcí:

"… stále mám takový dojem, že ať už to s celkovou hladinou mé energie je a bude jakkoliv, následkem Napojení se mi více ujasnily moje vnitřní skutečné záměry a dlouhodobé plány (to se dělo hned po Napojení a ten stav jakési jasnosti ohledně mého budoucího směřování trvá stále)…"

"Od našeho "Napojeni" ubehly uz vice nez tri mesice … nekolik poznatku, ktere by Te mohly zajimat…

Predne si uvedomuju, ze jakkoliv je cas po napojeni do jiste miry samovolny proces, tak je potreba jej preci jen aspon trochu opecovavat. V tyhle souvislosti treba citim, ze jsem to trochu zanedbal, nebo spis dusil obcasnyma hospodskejma sedankama. Spis intuitivne jsem dospel k pohledu, ze alkohol procesu "zrani" vsech zmen spojenych s napojenim moc nepomaha, hlavne pokud je ho vice. Tim nechci rict, ze bych chlastal jako zvire :-) Ale na druhou stranu par piv za vecer uz je znat, i kdyz hrozne zalezi i na vnitrnim rozpolozeni. Naopak velmi pomaha se aspon nekdy na chvili zastavit, pokusit se uvest do klidu, zpomalit zbesily tok myslenek.

Co vnimam hodne intenzivne je hlubsi prozivani veci dusevnich a duchovnich, pricemz presny vyznam techto pojmu mi vzdycky zustal skryt, ale sam pro sebe jsem si je jaksi vnitrne pomerne jasne zaradil, i kdyz bych to vysvetlit slovy dokazal jen ztezi.

Dostali se ke me nektere zajimave knihy, ktere jen dal umocnily pocit, ze napinam vnitrni zrak spravnym smerem. Co me docela prekvapilo je, ze ty nejpodstatnejsi impulzy souviseji s krestanstvim, hlavne s postavou Jezise. Uprimne priznavam, ze ac jsem pokrteny, do kostela chodim jen velmi zridka a muj vztah ke katolicke cirkvi je hodne rezervovany. Na druhou stranu se pokladam za vericiho cloveka a otazky nabozenstvi a viry se snazim rozmotavat uz vic nez dvacet let :-)

Fakt je, ze uz brzy po napojeni se mi prave duchovni prozitek hodne zjasnil, zostril, oprasil se a asi se i zbavil jisteho nepotrebneho balastu, ktery se za ta leta nabalil … Muze to znit hodne silene, ale zcela spontanne jsem dostal odpovedi na radu otazek, se kterymi jsem si lamal hlavu dlouha leta. A co je zvlastni, neslo o nejakou jednoznacnou definici, rozklicovani, spis casto o jisty silny pocit uvedomeni si, smireni. Tezko se to popisuje slovy…

S tim je spojena dalsi vec, obdobne zostreni v otazce vnimani umeni, rekl bych az opojeni vnimanim umeni. … Zkrátka to motto je neco ve smyslu "nemyslete si, ze cilene zvenci zacnete menit lidi k lepsimu; dejte jim prostor, cas a inspiraci a oni to udelaji za vas sami". … A pro me umeni zacalo predstavovat jednu z tech zasadnich inspiraci – at uz ho clovek vnima nebo tvori sam.

Někteří absolventi 'Napojení' zaregistrovali, že mají najednou nebývalé štěstí. Jakoby svět nabízel zajímavé možnosti… jakoby člověk byl viditelnější, přitažlivější, charismatičtější. Uvádím jen pár příkladů.

Podnikatel: "…'Ted' se mne ozval K. (po cca 3 letech), ze ma za 10-14 dnu priletet do Prahy a ze by se mnou rad probral "an interesting business opportunity".

Po krátkém čase píše tentýž člověk: "…Opravdu nejsem schopen rict, jestli je to mym "napojenim" nebo proste shoda okolnosti, ale letos uz se mne ozval treti clovek, se kterym jsem nebyl par let v kontaktu, ze se chce potkat, protoze ma nejaky zajimavy projekt a chce me pozvat, abych se ho ucastnil."

Podle ústního sdělení dostal ještě 2 další nevyžádané nabídky (celkem asi 5 během 3 měsíců). Přitom se nezmiňuji o úspěšných obchodech iniciovaných tímto absolventem Napojení.

Další příklad. Manažerka: "… se ve mě něco zlomilo. Přešla jsem z pasivity do aktivity a bez velkého úsilí se mi podařilo, že mi šef domluvil stáž v Číně na tamní xxxx. Následovala domluva na stáž v USA. O tom by se mi před půl rokem asi jen zdálo a je pravda, že bych se k tomu NIKDY NEODHODLALA (strach z neznáma).
Něco se změnilo. Nebojím se. Nebojím se formulovat svoje požadavky. Možná tvrdě…"

Svědectví kolegy psychologa: "…Myslim, ze ta energie fakt nejak pusobi. Vcera mi jedna pomerne cerstva klientka rekla, ze je hrozne rada, "ze me ma" a to patri mezi lidi, pro ktere cena hodiny neodpovida nizkemu platu a symptomatika se samozrejme jeste nikam nepohla, dalsi vcera radeji zacal xxxx, aby mohl zustat u mne v terapii a dnes jedna badala o tom, ze nebude moci ke mne chodit, pokud ji bude dobre a pan Y povidal, ze zpocatku nevidel smysl v nasich hodinach, ale ted je uplne chycen a zacina o vecech jinak premyslet…. Pri tom nemam pocit, ze bychom neco delali tak zasadniho…"

A konečně hlas jednoho známého z neprofesionální sféry: V rozhovoru se mi tenhle téměř šedesátník obšírněji zmínil, že pozoruje, že mnohem mladší ženy se s ním ochotně dávají do řeči. Reagují pozitivně když jim řekne, že se mu líbí (že jsou krásné). Přesto, že vím, jak nerad píše, poprosil jsem ho o emailové potvrzení pro můj archiv. Dostal jsem tyto lakonické řádky:

"Setkávání s ženami. Intenzivnější se mi to zdá doslova v posledních dnech a hodinách (myslím moje ráznější a na sebe se víc ohlížející chování – myslím respekt i k sobě) – ale to může být taky tím, co mi o životě dochází. Tak nevím :-)."

Zajímavé jsou posuny identity, které absolventi 'Napojení' sdělují. Kromě jiného větší identifikace s ženskou, resp. mužskou rolí:

1. příklad: "…kde pracuji už 14 let, jsem si vybudovala postavení "nepřístupné ženy, která jde tvrdě za svým cílem a zajímá ji jen práce". To jsem činila z pragmatických důvodů, protože jsem z rodiny měla zafixované, že sebemenší flirt je "hřích". A to podotýkám, že jsme nežili v nějakých křesťanských dogmatech, jen nám matka vtloukala svým příkladem do hlavy svůj výklad jejího pohledu na život (nekomentuji).
Takže toto postavení mi vyhovovalo a chránilo.
Celých 14 let chodím v kalhotových kostýmech a hraji roli tvrdé a nekompromisní ženy, zaměřené na cíle.
Asi před 14 dny jsem dostala hroznou chuť si koupit "ženské" oblečení. Koupila jsem si sukně a šperky…
… se ve mě něco po tolika letech otevřelo, uvolnilo. A je to pocit velmi svobodný a příjemný…"

2. příklad: "… večer jsem se ještě na hoďku a půl otočil u otce. A teď přijde to zajímavé…
Přestože mně zdravotně nebylo moc dobře, tak jsem vysledoval, že už když jsem přišel k otci, tak jsem se cítil velmi sebevědomě. Bavil jsem se s otcem a já po dlouhé době cítil, že jsem na něj skvěle „napojen“. Cítil jsem se jakoby bych byl on. A i když jsem se vrátil domu, tak jsem se celý večer cítil dál jako v kůži svého otce. Tím se mi jen potvrdilo, že mám v sobě jednu část, která je obrazem mého otce. Byl to, přiznám, velmi, velmi opojný pocit. Cítil jsem se děsně sebevědomě, téměř jako polobůh. Ego až na půdu. Měl jsem pocit, že kdybych teď například oslovil jakoukoliv babu, tak uspěji. Absolutně žádný strach nebo úzkost. A absolutně jsem necítil potřebu být empatický (ani jsem snad v tu chvíli tu schopnost neměl) . Spíše jsem měl takový ten pocit, že mám tolik energie, že s každého s kým se setkám dokážu ovlivnit nebo zmanipulovat a dosáhnu tak vždy svého. A týkalo se to všeho – i věcí a podnikání. Na jednu stranu to byl děsně opojný pocit a strašně jsem toužil, aby nikdy nepřešel. Bylo mi ale jasné, že je to jen jedna část mé osobnosti – a bohužel jsem věděl, že to brzo přejde. S tím uvědoměním jsem usínal…"

A na závěr jedno poetické vylíčení účinků 'Napojeni' nádavkem:

"Mnoho let tomu nazad se mi začal rozvíjet stav vnitřního sevření, uzavírání emočního prožívání i rozumového pochodování do kvádru z něčeho pevného, co houstlo a tuhlo, ba kamenělo. Ne že by tuhnutí dosahovalo takového stupně, na nějž si stěují zejména klienti psychiatrických ordinací, ba nemělo to ani trvalý ráz, občas se mi poštěstilo zvnitřnit mikro- i makrosvět tak, abych se z nej radovala . Lec takovych prozitku ubyvalo, pohybovaly se po regresni draze, dolu, dolu, pane Berka, dolu. Jako ta povestna mlha v Londyne, do vsech ulicek, prujezdu a zahrad me vlastni vnitrni krajiny pronikala, jen matne obrysy vsechno nabyvalo. Sice jsem se citila na dosti siroke ceste, ale tu jsem uzivala jen velmi omezene, po kozich stezkach. V poslednich 2 mesicich zretelne vnimam, jak se ty kozi stezky rozsiruji. Ba co vice, mnozi se chvile, v nichz jsem zavalena mohutnosti pole, ktere mam k dispozici. Kozi stezky se rozsiruji, mizi meze. Na rozdil od ceske krajiny po kolektivizaci v zemedelstvi, jez rozoranim v lany ztratila svoji dusi, ja ji nachazim. Prepadaji me velke radosti z drobnych pricin, kola mi neklesaji do hlubokych uvozu navyklosti. Z detstvi si pamatuji film, ve kterem v noci predmety bezne potreby a spotreby ozivaly. Tak i mne oziva bezpocet pimprdlovych divadelek odehravajicich svoje pribehy. Ty pribehy jsou slozeny z mnoha pater, mohu jimi proplouvat s eleganci tichomorskych surfaru. Vertikalne i horizontalne."